Radotín - sv. Petra a Pavla

První historická zmínka dokládající existenci Radotína se nachází v listině českého krále Vladislava II. z rozmezí let 1158-1169, v níž je uvedena zpráva o založení kostela Panny Marie řádu Jana Jeruzalémského na Malé Straně a je zde také připomenut přívoz a brod v Radotíně přes Berounku (v té době však nazývané Mže). Roku 1967 pak dochází k povýšení Radotína na město. 23. září 1971 byl 1. července 1974 pak byl Radotín připojen k Praze.

První písemná zmínka o radotínském kostele se datuje dnem 24. května 1298, kdy svou listinou král Václav II. požádal biskupa pražského Řehoře o postoupení kostelů sv. Havla na Zbraslavi, dále v Radotíně kostela farního a kostela chuchelského klášteru zbraslavskému, kteréžto žádosti biskup vyhověl dopisem ze dne 11. srpna téhož roku.

O nejstarším vzhledu kostela nic nevíme, ani není známo, jak vypadal. Z původní stavby zbyl pouze malý klenutý presbytář, ale jeho vzhled současné renesanční podobě neodpovídá. Není též zaznamenáno, kdy byl v minulosti opravován, soudí se jen, že to bylo za opata Tomáše Budecia v letech 1716 - 1718. Nynější kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován v první polovině 18. století (snad v letech 1740 - 1750) ještě před zrušením zbraslavského kláštera v r. 1785. Byl postaven vedle bývalého kostela, z něhož byla později upravena kostnice v r. 1878, jak vypravovali pamětníci. Kolem kostela býval původně hřbitov. Mezi hřbitovem a školou (byla v čp. 23) stávala až do r. 1812 dřevěná zvonice. V témže roce byla přistavěna ke kostelu věž - nižší, než známe dnes.

Kostel sám je jednoduchá barokní stavba, v r. 1881 - 1882 nákladně opravená, jak potvrzuje nápis v průčelí ve výklenku v plastickém renesančním orámování. Nad oknem je z kamene tesaný znak öttlingenský - před opravou tam býval znak kláštera zbraslavského.

Do dlažby jsou zabudovány dva náhrobní kameny, kryjící krypty dobrodinců kostela. Menší z r. 1745 na paměť radotínského řezníka pana Daniela Najpaura (zemř. 1740), větší z r. 1754 na paměť mlynáře bludského pana Jiřího Kotašky a jeho manželky paní Lidmily (zemř. r. 1763).

Hřbitov býval u kostela až do r. 1880, o tom svědčí i několik poškozených pomníků u kostelní zdi. Nový hřbitov mezi školami a řekou byl vysvěcen 6. června 1881. O jeho rozšíření se jednalo již v r. 1929, povoleno bylo až v r. 1936 a provedeno až v r. 1940. Kolumbárium pro ukládání uren bylo zřízeno koncem šedesátých let. Nejnovější část hřbitova při třebotovské silnici za Velkým hájem byla zřízena v r. 1984.